Rozhovor s pedagogy a metodiky prevence: Jak hodnotí vzdělávací workshopy ICP?

V čem vidíte největší přínos vzdělávacích programů ICP, konkrétně workshopů Příšerky v hlavě a Identity?

Soňa: Jak Příšerky, tak Identity mám jako pedagožka ráda, protože jsou interaktivní: jeden využívá online hru, a druhý karetní hru. Děti se tak mohou vžít do role cizince a na vlastní kůži zjistit, jaké to je tady v této společnosti žít.

Lucie: Největší přínos pro žáky vidím hlavně v tom, že se tomuto tématu věnuje prostor a čas a žáci si tento fenomén zvědomí a uvědomí si spoustu věcí s ním spojených.

Vladislav: Už jsem zažil spoustu workshopů – Vaše se mi líbí. Příjemná atmosféra, děti se zapojují a evidentně je to baví. Přínos je těžko měřitelná hodnota, ale doufám, že alespoň někteří žáci o tom přemýšlí a některé stereotypy přehodnotí.

Blanka: Velký přínos vidím zejména v rozšíření povědomí žáků v oblasti integrace cizinců do naší společnosti a oceňuji způsob zpracování jednotlivých workshopů, v rámci nichž jsou informace předávány žákům prostřednictvím hry a vlastních zážitků, což výrazně napomáhá k jejich osvojení.

Jakub: Největší přínos vidím v tom, že čeští studenti už nevnímají spolužáky ze zahraničí tak negativně jako předtím. Daleko méně se ve třídách tvoří tábory na české a zahraniční žáky. A to si myslím, že je to nej pro třídní učitele dané třídy.

Monika: Myslím, že přínos workshopů je nezpochybnitelný. Mnoho studentů se sice alespoň částečně v tématu integrace cizinců orientuje, ve třídách v malé míře studují cizinci, nicméně spíše se jedná o letmé a povrchní informace. Občas jsou studenti překvapení po zjištění některých skutečností. Skupinová práce a interaktivní úkoly navíc pomáhají k udržování pozitivních vztahů ve třídě.

Vnímáte téma workshopů jako důležité pro vaše studenty?

Soňa: Rozhodně, v dnešní době, kdy jsme stále více vystavení dezinformacím, mají programy tohoto typu velký význam, protože přinášejí přirozeně témata do výuky a i do myslí děti.

Lucie: Ano, toto téma je velice důležité a workshopy pomáhají předcházet rasismu a černobílému vidění světa obecně.

Vladislav: Mimořádně důležité, i vzhledem k počtu cizinců na naší škole.

Blanka: Témata workshopů jsou důležitou součástí nácviku života v dnešní společnosti, žáci získávají nezkreslené informace k probíranému tématu, přirozenou cestou jsou tak korigovány stereotypy a mnohdy negativní názory převzaté v minulosti z původní rodiny nebo od přátel.

Jakub: V dnešní době, kdy se ve třídách objevuje víc jak třetina žáků ze zahraničí, hlavně z Ukrajiny, je toto téma hodně důležité pro jejich začlenění. Někteří lidé je berou jako ty, kteří nedělají přijímací zkoušku z českého jazyka a ubírají tak místa českým studentům.

Měly workshopy vliv na klima tříd, zvlášť těch, kde je více dětí s OMJ? Pozorujete nějaké změny v chování, reakcích, nebo diskusi studentů v rámci předmětů? 

Soňa: Ve třídách, které workshopy absolvovaly, vnímám u dětí takovou větší ohleduplnost jeden vůči druhému a možná i větší ochotu komunikovat. Zajímají se o sebe navzájem, ptají se, odkud jsou a proč jsou tady.  Dřív třeba ani nevěděly, že mají spolužáky z Ukrajiny nebo jiných koutů světa, a brali je jen jako ‚cizince‘. Teď se to mění – vnímají je prostě jako spolužáky.

Lucie: Myslím si, že naši studenti jsou obecně velmi tolerantní a otevření vůči odlišnostem druhých, a vaše workshopy nám s tímto jejich nastavením velmi pomáhají. Věřím, že otevírání těchto témat je velmi důležité, obzvlášť ve věku 15-17let, kdy si většina našich žáků vytváří svá hodnotová měřítka.

Vladislav: Jak už jsem řekl, těžko se to porovnává, workshopy prošly už všechny třídy. Ale je fakt, že prostředí je u nás poměrně tolerantní, jak vzhledem k cizincům, tak třeba ke spolužákům s menšinovou sexuální orientací.

Blanka: Změny v chování žáků jsou po absolvování workshopů patrné, je znát větší pochopení pro odlišnosti druhých, jsou přístupnější diskuzi na dané téma.

Jakub: Určitě jsou vidět pozitivní změny – už se tolik netvoří tábory na české a OMJ žáky, ale samozřejmě není to zatím stoprocentní. Vždy je tam nějaký odstup, což myslím, že má za vinu to, že žáci s OMJ ve svých třídách mluví svým jazykem, kterému ostatní nerozumí. A to vnímám jako jeden z hlavních problémů dnešních žáků s OMJ. Pokud by mluvili česky, nebude to asi takový problém. Navíc, pokud chtějí maturovat z češtiny. Ale tento workshop je velmi přínosný nejen pro žáky ale také pro třídní učitele.

Monika: Upřímně řečeno, výrazný dopad jsem nezaznamenala, ale je to způsobeno i tím, že ve třídách ani před absolvováním workshopu nebyly zaznamenány nějaké výrazné problémy.

Myslíte si, že je osvěta v oblasti integrace cizinců dostatečná, nebo by měla být posílena?

Soňa: Jsem ráda, že působím na škole a že tato témata probíráme. Jsou zahrnutá v různých částech a na různých místech ŠVP. Pořád je ale co posilovat a zlepšovat. Myslím si, že je to hodně postavené na jednotlivcích – jako vlastně všechno a všude. 

Lucie: Vzhledem k tomu, že se domnívám, že průměrné povědomí o integraci je velmi nízké, tak jsem přesvědčena, že by se o tomto tématu mělo se žáky mluvit více. A i proto jsem za Vaše workshopy a Vaši práci vděčná. 

Vladislav: Je to o lidech, společnost je ostře rozdělená, informace dostupné jsou, ale velká část společnosti je nechce vidět. 

Blanka: Osvěta by v této oblasti měla být každopádně posílena, v oblasti výchovy a vzdělávání jsou právě workshopy realizované ICP typově velmi vhodné a přínosné.

Jakub: Informovanost široké veřejnosti není dostačující, ale tento workshop pro školy a jejich žáky bych řekl, že je dostačující. Problém, který by mělo MŠMT řešit, vidím v přijímání žáků s OMJ bez zkoušky z češtiny – je to vnímáno jako nespravedlivé vůči českým uchazečům.

Monika: Myslím si, že osvěta by měla být výraznější, řada lidí podléhá mýtům a dezinformacím, což je nebezpečné.