Kariérová poradkyně cizincům: „Hledání práce nekončí pracovními portály“

V čem spočívá kariérové poradenství?

Kariérový poradce je taková kotva, která pomáhá strukturovat kroky a dodává jistotu při hledání práce. Kariérové poradenství se zaměřuje nejen na přípravu životopisu, ale i na to, aby si klienti uvědomili své schopnosti a dovednosti a správně je představili na pohovoru. Důležité je podpořit jejich proaktivitu a ukázat jim, jak se mohou dále vzdělávat, rozvíjet a přizpůsobovat rychle se měnícímu trhu práce.

Jak probíhá kariérové poradenství v ICP a jaké služby jsou klientům k dispozici?

Kariérové poradenství v ICP je postavené primárně na individuálních konzultacích. Nejčastěji řešíme nostrifikace, úpravu životopisu a hledání práce. Klienti se potřebují zorientovat na trhu práce, radíme jim, kde hledat nabídky, jaká mají práva a povinnosti, co obnáší pracovní smlouvy a dohody. Anglicky mluvící klienti pak často řeší LinkedIn, kde mohou snáze najít pozice v korporacích. Mnozí netuší, že kromě pracovních portálů mohou využít i profesní komory, Facebookové skupiny nebo přímo kariérní stránky firem. V lednu a únoru obvykle často řešíme se studenty výběr střední školy. Velkým tématem jsou také rekvalifikace. Objevují se také klienti, kteří potřebují pomoci s nasměrováním v jejich dalším pracovním směru. S těmito klienty se snažíme používat různé profesní testy a také kreativní techniky, jako je například práce s obrázkovými kariérovými kartami. 

Kromě toho nabízíme prezenční i online semináře o pracovním trhu, pracovněprávních vztazích, ale například i o fungování LinkedInu. Třetí pilíř jsou praktické nácviky pracovního pohovoru a workshopy na uvědomění si svých silných stránek a kompetencí na trhu práce.

Komu je kariérové poradenství ICP určeno?

Většina našich služeb souvisejících s kariérovým poradenstvím je primárně určena Ukrajincům s dočasnou ochranou, ale nabízíme služby i cizincům s jinými typy pobytů. Obecně jsou to cizinci s povolením k pobytu na dobu delší než 90 dnů. Poskytujeme podporu jak pro osoby s volným přístupem na trh práce, tak pro ty, kteří mají vstup na trh práce omezený. Je to služba, kterou může využít kdokoliv v jakékoliv fázi života – ať je nezaměstnaný i zaměstnaný, vysoce i nízce kvalifikovaný, student i osoba v předdůchodovém věku hledající nový profesní směr. Služby poskytujeme v češtině, ukrajinštině, angličtině a s pomocí tlumočníků i v dalších jazycích, takže co se týče jazyka, může služby využít opravdu téměř každý cizinec.

O jaké pozice mají cizinci nejčastěji zájem?

Anglicky hovořící uchazeči jsou často lidé s vysokoškolským vzděláním a zkušenostmi, nejčastěji IT pracovníci, datoví analytici nebo lidé na vysokých manažerských pozicích. Hledají práci v korporátech, kde se hovoří anglicky a čeština není tak nutná.

Uchazeči z Ukrajiny mívají také minimálně středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání. Přestože mají dostatek pracovních zkušeností, často musí bohužel přijmout méně kvalifikovanou pozici nebo pracovat v jiném oboru, protože se jim nedaří najít práci ve své specializaci bez vysoké úrovně češtiny. Hodně se teď objevují účetní, ale také učitelé, psychologové, zdravotní sestry a farmaceuti a lidé s ekonomickým vzděláním

Zmínila jsi rekvalifikaci. Jaké rekvalifikační programy klienti využívají?

Klienti nejčastěji využívají rekvalifikační kurzy účetnictví a češtiny, což odpovídá poptávce na trhu. Zaměstnavatelé často vyžadují rekvalifikaci zejména u účetních, protože účetní systémy se v různých zemích liší. Další možností jsou kurzy digitálních dovedností, jako Excel, Word, Photoshop nebo umělá inteligence. Klienti mohou na rekvalifikace získat až 50 000 Kč na tři roky. U digitálních kurzů  si zájemci musí hradit 18 % nákladů  sami, což zvyšuje šanci na schválení žádosti. U odborných rekvalifikací (například účetní, kosmetička atd.) hradí úřad práce celý kurz. Na kariérovém poradenství pomáháme klientům s podáním žádosti a radíme, jak argumentovat potřebnost rekvalifikace. Spolupracujeme také se specialisty z Úřadu práce, kteří mají přehled o kvalitě kurzů a mohou klienty nasměrovat k nejvhodnějším možnostem.

S jakými bariérami se cizinci na pracovním trhu potýkají?

Je to hlavně jazyková bariéra a neznalost systému – neorientují se, nejsou zasíťovaní, neznají relevantní zdroje. Někteří také po nějakých negativních zkušenostech nedůvěřují úřadům práce a ministerstvům. Další bariérou je nedostatek školek, což komplikuje rodičům možnost pracovat. Problémem je i uznávání kvalifikace – pokud nemají nostrifikovaný diplom, nemohou pracovat v oboru. U uprchlíků z Ukrajiny je to nejistota ohledně jejich návratu zpět do vlasti. Často se ale setkávám s tím, že klienti mají vysoká očekávání, že se sem přestěhují, hned se integrují a najdou si práci ve svém oboru. My jim pak vysvětlujeme, že takhle rychle to úplně nefunguje, integrace je dlouhý proces. Můžeme jim ale pomoci stanovit kroky, kterými se postupně dostaneme k cíli.

Setkáváte se v rámci poradenství s případy diskriminace?

Setkáváme se především s případy, kdy si klienti myslí, že zažívají diskriminaci nebo pracovní vykořisťování, ale často jde spíše o neporozumění pracovní smlouvě či systému. Například nepochopí informace na výplatní pásce a poté se domnívají, že je zaměstnavatel ošidil. Skutečná diskriminace na trhu práce se nejčastěji týká věku nebo národnosti. Často se setkáváme s požadavkem na češtinu na úrovni rodilého mluvčího i tam, kde to není nutné.

Pokud zjistíme diskriminaci nebo vykořisťování, odkazujeme klienty na organizace jako La Strada či inspektorát práce. Upozorňujeme je také na to, že v životopise nemusí uvádět citlivé údaje, jako je věk, rodinný stav nebo národnost, které by mohly vést k diskriminaci. Nutno podotknout, že mnoho klientů se o diskriminaci bojí mluvit, zejména pokud je na práci navázáno jejich ubytování a při stížnostech by jim mohla hrozit ztráta obojího.

Napadají tě nějaké způsoby, jak by mohly v tomto stát či zaměstnavatelé cizincům pomoci?

Zaměstnavatelé by mohli cizincům pomoci hlavně tím, že by snížili požadavky na úroveň češtiny a umožnili jim se dál jazykově vzdělávat přímo v práci. Hodně se řeší i pracovní agentury, které představují riziko vykořisťování nebo špatných pracovních podmínek. Velký problém je také roztříštěnost informací. Když si cizinec vyhledává informace na internetu, často se dostane na stránky různých zprostředkovatelů místo oficiálních zdrojů. Ministerstvo práce a sociálních věcí na tom aktuálně pracuje. Kdyby existovala jedna přehledná stránka, kde by bylo všechno důležité na jednom místě, pomohlo by to jak cizincům, tak i nám, kteří s nimi pracujeme. 

Mohla bys na závěr dát cizincům pár nejdůležitějších tipů, které by jim mohly při hledání práce pomoci?

Klienti by si měli nejprve ujasnit, jaký mají typ pobytu, protože to určuje, jaké možnosti mají a na koho se mohou obrátit. Měli by vědět, jaké jsou jejich silné stránky a kompetence a co mohou zaměstnavatelům nabídnout. A pak je klíčové si rozmyslet priority – zda potřebují najít práci primárně rychle bez ohledu na obor, nebo budou hledat práci pouze ve svém oboru, což může trvat déle. Rozhodně bych doporučila využít naše kariérové poradenství, kde můžeme být klientovi průvodcem. Hledání práce může působit jako takový velký slon, kterého klientům pomůžeme naporcovat. Tím se pro ně stane přehlednější a méně stresující. Nejtěžší je začít. A pak samozřejmě být flexibilní a mít pozitivní přístup, že vše se dá zvládnout.

A poslední tip: Hledání práce by nemělo skončit jen u pracovních portálů. Doporučuji podívat se i na veletrhy pracovních příležitostí a různé networkingové akce. Například 1. dubna Integrační centrum Praha spolupořádá veletrh pracovních příležitostí pro česky a anglicky mluvící cizince Jobspin Job and Relocation Fair, kde s s kolegyní Martinou povedeme workshop o tom, jak vybrat práci, která vás bude naplňovat a jak se vyznat ve svých silných stránkách. Bude to taková ochutnávka našeho kariérového poradenství. Všechny srdečně zvu!